V letošním roce proběhly již druhé zkoušky europodkovářů od akreditace v roce 2009. V loňském roce nebyl dostatečný počet zájemců a vzhledem k náročnosti zorganizování byly zkoušky odloženy na červen 2012. Situaci napomohlo ukončení prvního ročníku podkovářské školy a tak se zkoušek mohl zúčastnit větší počet zájemců z řad široké veřejnosti i studentů podkovářské školy. Na zkoušky se původně přihlásilo 12 zájemců, ale po několika přípravách - generálních zkouškách podepsalo přihlášku 9 adeptů na budoucí titul europodkovář (CE-F).
Termín zkoušek byl stanoven na termín 14. - 16. června a místem konání byla tradičně klinika chorob koní VFU Brno. Páteční část zkoušky zahájila úvodním testem písemná část, kterou úspěšně absolvovali všichni studenti. Po krátké přestávce byly vylosovány otázky na písemnou práci, kterou absolventi zpracovávali 90 minut. Pro některé studenty bylo vypracování slohové práce na čtyři otázky v tomto časovém limitu docela náročné. Přesto úspěšnost v této části zkoušky byla stoprocentní. Pouze jeden účastník zkoušky musel přerušit z důvodu onemocnění.
Protože písemná část skončila dříve, pristoupili organizátoři k zahájení praktické části zkoušek již v pátek odpoledne. Pro větší počet absolventů byla nachystána čtyři kovací místa. Obsahem první části praktické zkoušky je vykování vylosované ortopedické podkovy z pásoviny na vylosovanou mrtvou končetinu. Časový limit je 90 minut. Do ukončení prvního dne zkoušek absolvovali čtyři studenti úspěšně první část praktické zkoušky.
V sobotu pokračovala první část praktické zkoušky pro zbylé účastníky. Před polednem byla ukončena a po vyhodnocení jeden absolvent nesplnil časový limit ani dostatečné bodové ohodnocení a jeho zkouška byla podle pravidel zkoušek pro europodkováře ukončena.
Po přestávce na oběd byla zahájena druhá část praktické zkoušky, která je složena z popisu vylosovaného koně, posouzení jeho končetin v klidu i v pohybu a jeho ortopedické podkování na strojně vyrobené podkovy. Po ukončení podkování nasledovalo posouzení koně v klidu a v pohybu a vyhodnocení správnosti podkování. Závěrem celé zkoušky je vždy ústní část, ve které zkoušející asi 15 minut prověřují doplňujícími otázkami nedostatky absolventů zjištěné během celé zkoušky. Tato část zkoušky je časově nejnáročnější, aby dostatečně prověřila znalosti uchazečů. Během praktické části musí absolvent neustále komentovat a zdůvodňovat svoje pracovní postupy, aby zkoušející získali dostatečný přehled o jejich vědomostech a mohli eventuelně včas zakročit při ohrožení zdravi koně. V praktické části jeden absolvent nesplnil úroveň kvality podkování i časový limit, a proto byl podle pravidel ze zkoušky vyloučen.
Zkoušky úspěšně dokončili Martin Fidler, Leoš Nešvera, Jan Šedrla, Karol Farkaš, Miloš Kreps a jako první podkovářka Hana Hofmannová. V náhradním termínu dokončil praktickou část zkoušek i Filip Študent, který musel pro onemocnění zkoušky přerušit. Rozšířili tak počet českých europodkovářů na 15.
O týden později, 22. - 23. června, byl vypsán termín zkoušek pro podkováře specialisty. Jednalo se vlastně o mistrovské zkoušky v oboru podkovář, které byly naposledy uskutečněny v době první republiky. K těmto zkouškám se přihlásilo šest podkovářů. Všichni prošli mnohaletým vzdělávacim programem a před dvěma lety absolvovali zkoušky europodkováře před komisí EFFA. Do kompetencí europodkováře spadá péče o zdravá kopyta a pouze podkovář specialista by měl ošetřovat kopyta nemocná.
Kvalifikace podkováře specialisty proto vyžaduje podstatně více vědomostí a praktických zkušeností. Z toho vychází i obsah zkoušek podkováře specialisty a jejich pravidla byla převzata ze zkoušek stejné úrovně v podkovářsky vyspělých zemích. Písemná část dostatečně prověří znalosti z anatomie, rovnováhy končetin, jejich onemocnéní a možností ortopedického řešení. Praktická část spočívá v předvedeni a vyšetŕení vylosovaného koně s problémy končetin podkovářskými metodami a konzultací s veterinářem včetně vyhodnocení RTG snímků. Následná úprava kopyt a podkování včetně výběru podkov a ortopedických opatření musí směřovat k odstranění problémů nemocných končetin. Úkolem ústní části zkoušky je zdůvodnění zvolených postupů. Pro absolventy byli vybráni koně s kroužkem, poškozeným mezikostním svalem, laminitidou, podotrochlózou a rozštěpy rohové stěny.
Všichni absolventi vyhověli svými znalostmi nároky na teoretické znalosti a se stejnou odpovědností splnili i požadavky na ortopedické podkování. Certifikát podkováře specialisty získali členové ŽSP Martin Kostka, Libor Dolák, Zdeněk Podešva, Jiří Kubias, Michal Fišer a Filip Študent.
Podkovářské zkoušky v letošním roce potvrdily stále se zvyšující úroveň podkovářů ŽSP. Jejich snaha se vzdělávat a získávat vyšší odbornost by měla být inspirací pro ostatní podkováře. Příkladem by měla být především pro ty, kteří vyučují mladé podkováře, protože na tomto postu není certifikát podkováře specialisty pouhou nutností, ale především profesní ctí.
